LARKIN POE v Praze
Koncert skupiny LARKIN POE původně ohlášený na pondělí 25.3. do Jazzdocku musel být pro mimořádný zájem přesunut do přece jen většího sálu paláce Akropolis. Moc jsem toho o téhle americké kapele, postavené na dvou sestrách Rebece a Megan Lovell, ostré kytaře, ještě ostřejší steel kytaře, nevěděl, a už ani nevím, kde jsem se o chystaném vystoupení dočetl. Každopádně je fajn, že to bylo s dostatečným předstihem, takže lístky v pohodě...
Pánská výprava ve zúženém "šumperském" složení začala tradičně v pardubické nádražce, aby se v dostatečném předstihu přesunula do matky měst jídelním vozem Českých drah s německy hovořící obsluhou a nabídkou pšeničného piva Edelweiss. V restauraci samotného paláce jsme se pak pokorně vrátili k českému pivu a degustaci vybraných rumů, to vše ovšem jen v takové míře, abychom příští dvě a půl hodiny zvládli odstát na parketu velkého sálu Akropole a mohli si vychutnat jak výbornou předkapelu Foreign Affairs z Bristolu, tak samotné hvězdy večera - dvě holky ve věku našich potomků s dokonale šlapající pánskou rytmikou. Nebyly to tedy ohromující instrumentální výkony, ale především obrovská energie celé kapely Larkin Poe, která udělala z poctivého 90-ti munutového koncertu okamžik, co uplynul rychleji, než bys řek´ švec. Navíc okamžik, řekl bych, nehledě na nesporné hudební kvality velmi koukatelný...
Na vlak jsme nespěchali, v baru v předsálí jsme u jemných rumů nechali doznít zážitky a volným krokem skrze ztichlý Žižkov dokráčeli na poslední předpůlnoční flamendr, jehož jídelní vůz (tentokrát plně česky obsluhovaný i zásobený) nám v první popůlnoční hodině nabídl nejen Vychlazenou Plzeň, ale i hemenex!